Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


 

Historie Místní organizace ve Kdyni

 

 

První zprávy o rybářství na Kdyňsku se objevují v kronikách jen náznakově. V roce 1906 je to zpráva o zákazu chytání ryb a raků v potoce mezi Brnířovem a Kdyní. O rok později 12.2.1907 byl tento potok pronajat. V té době byly rybníky majetkem šlechty a na rybolov v potocích si dělala nárok vrchnost. Po první světové válce v souvislosti s rozvojem řemesel a průmyslu začíná ryb v potocích ubývat. Hospodařit na vodách začal Augustin Kohout na potoce mezi Výrovem a Chalupami.K němu se po roce 1927 přidal Jan Kacerovský a Fr. Patlejch. V roce 1928 se ke společnosti přidal František Šolc. To jim již patřilo povodí obce Lhota, Mezholezy, Hluboká, Všeruby, Pláně, Sruby, Nová ves a Dlažov. Roku 1930 se ke společnosti přidává nájemce Brnířovského potoka Ludvík Šafránek. Kromě potoků měla společnost v nájmu i rybníky v Mezholezích a Oužlebci. Novou kapitolou rybářství ve Kdyni začali psát po 2. světové válce skupina fandů rybářství Matouš Polanský, Josef Včala, Josef Keifman, František Matějovič a Václav Nejdl, kteří vytvořili přípravný výbor. Ten se sešel 22.3.1947 v kanceláři dnes již bývalých přádelen ve Kdyni na základní schůzi : Rybářského spolku pro Kdyni a okolí. Byl zvolen první výbor spolku, aby bylo možno požádat zemské orgány o povolení činnosti.

První výbor spolku byl zvolen takto: Předseda: Matouš Polanský, Jednatel: Novo

tný Jiří, Pokladník: Holub Jaroslav, Hospodář: Fremuth František, Zarybňovací referent: Patlejch František.

K povolení činnosti spolku došlo 2.11.1948 vý

nosem Zemského národního výboru v Praze, který schválil Stanovy spolku a jeho činnost. Ten měl stejné složení jako výbor dosavadní. Pouze Jarmil Kresta a Josef Včala jako revizoři účtů jej doplnili. V té době měl spolek pouze potok v Hluboké od železničního náspu k Brnířovu. Ale brzy se revír rybářského spolku zvětšil. František Patlejch přidal pstruhovou vodu Vítovky a Nová Ves, František Nejdl Brnířovský potok, Jiří Ledvina dlažovskou vodu. František Fray vodu prapořištskou, Šimberský potok, Všerubský potok a Bukovku. Na tak velikém revíru bylo nutné už hospodařit. Spolek rybářů usiloval o členství v Klatovech. To se brzy podařilo. Také to pomohlo k získání první mimopstruhové vody – potoka v Zahořanech. Dalším zlepšením podmínek rybolovu ve Kdyni bylo vybudování nádrže – Bílka. To podstatně zvětšilo revír, ale také starosti hospodáře se zarybňováním. Velkým předělem byl rok 1973. Podle rozhodnutí ČRS přešlo hospodaření na vodách do rukou krajských výborů. Tak od 1 ledna 1974 přešly vody z majetku rybářských spolků do majetku krajskéhovýboru a místní organizace vody pouze užívají a hospodaření je řízeno krajským výborem. Členská základna MO ČRS ve Kdyni se rychle rozšiřovala. V roce 1976 měla 136 členů. O rok později dostala místní organizace do užívání staré koupaliště – Plivátko. Na něm vybudovala kůlnu jako sklad nářadí a krmení. Koupaliště je využíváno jako chovný rybník. V domě č. 32 byla vybudována klubovna. Tam byly pořádány výborové schůze. Úřadoval tam hospodář a byl tam umístěn archiv a knihovna. To je asi tak vše o vzniku prvopočátků Místní organizace ve Kdyni. Podrobnější informace o historii organizace jsou k nahlédnutí v kronice, která je každému členu k dispozici v klubovně ve Kdyni.

 

mapa.jpg

 mapa.jpg